Vito Diabelli
Vito se narodil v Cremoně jako syn majitele cukrářství. Otec za pár let zkrachoval, neboť se z ciziny začaly dovážet levné a nekvalitní cukrovinky, zatímco jeho kvalitní ale drahé rakvičky a brambory nikdo nechtěl kupovat. Vito to viděl a pocítil nenávist k dovozcům, kteří zapříčinili chudobu rodiny. Při nejbližší příležitosti se vydal na jih a požádal nejmocnějšího dona v zemi o pomoc. Ten učinil spravedlnosti zadost a otec začal zase prosperovat. Na oplátku dodával až do konce svého života donovi rakvičky na míru.
Vito zůstal na jihu a vypomáhal famiglii drobnými úkoly. Získal si důvěru a svou oddaností
i donovu přízeň. Zajistil si tak obživu. Po několika letech však byl na dona spáchán krutý atentát,
při kterém přišel o život. Podařil se mu husarský kousek,
když posbíral všechny části donova těla.
Vysloužil si tak obdiv a nově zvolená hlava famiglie jej povýšila na caporegima. Na fotce je zachycen
truchlící nad hrobem svého dona.
Ačkoli byl Vito stále zavázán vůči famiglii, nemohl nového padrina vystát.
Byl mu věrný, ale nenáviděl pro něj pracovat. Projevilo se to v krutosti, s jakou prováděl
přidělené úkoly. Veškeré vraždy totiž vyřizoval zásadně osobně. Když měl obzvlášť špatnou náladu,
své oběti pomalu týral způsobem tak krutým, že si vysloužil přezdívku Diabelli.
Své oběti svázal ocelovým lankem a hrál jim
přímo u ucha na rozladěnou kytaru. Byl tím pověstný. Člověk, který uslyšel zvonek a před dveřmi
uviděl postavu v černém a s futrálem od kytary, měl život zpěčetěn. Dokonce i známý gangster Desperado se jím
inspiroval a pořídil si podobný futrál.
Každý si postupem času všimnul, že nemá na kytaře struny, ale 6 garrot...